Aquaplaning jeho následky a souvislost s technickým stavem

16.01.2013 08:49

Aquaplaning je pojem označující ztrátu kontaktu mezi pneumatikou a vozovkou. Při aquaplaningu se stává vozidlo neovladatelným a chová se jako na ledě.

K jevu zvanému aquaplaning dochází při vysokých rychlostech na mokré vozovce. Pneumatika nestačí odvádět pomocí drážek v dezénu vodu ležící na vozovce a před pneumatikou se proto tvoří tzv. vodní klín. Pokud zvýšíme rychlost vozidla nebo vzroste výška vodního sloupce, voda se dostane mezi pneumatiku a vozovku, tím vzniká aquaplaning. Kontaktní plocha mezi pneumatikou a vozovkou se zmenší natolik, že kola nejsou schopna přenést dostatečné podélné (brzdné) ani boční (vodicí) síly, hrozí nebezpečí smyku. Silové poměry ve stopě pneumatiky viz Kammova kružnice.

 

Co dělat při vzniku akvaplaninku?
Pokud již k aquaplaningu došlo, je třeba uvolnit plynový pedál, nebrzdit ani se nepokoušet zatáčet a počkat, až se obnoví kontakt pneumatiky s vozovkou. Při obnovení kontaktu musí být kola v přímém směru a nebrzděná
, jinak by mohlo dojít k roztočení vozidla vlivem rozdílných adhezních sil na jednotlivých kolech. Naštěstí zmiňovaný vodní klín způsobuje velké navýšení valivého odporu, proto vozidlo po ubrání plynu poměrně rychle zpomaluje.

Vznik aquaplaningu nejvíce ovlivňují tyto faktory: rychlost vozidla, výška vodního sloupce, hloubka dezénu, jeho tvar a tlak v pneumatikách. Následující obrázek ukazuje, jak se zmenšuje kontaktní plocha mezi pneumatikou a vozovkou s rostoucí rychlostí automobilu.

vznik aquaplaningu u nové pneumatiky při jízdě po vodním sloupci 5 mm

Další tabulka ukazuje vliv opotřebení pneumatik, resp. hloubky dezénu a rychlosti vozidla na velikost kontaktní plochy mezi pneumatikou a vozovkou.

 

Velikost kontaktní plochy mezi vozovkou a kolem má velký vliv na jízdní vlastnosti a délku brzdné dráhy. Malá hloubka dezénu tedy může v kritických situacích rozhodovat o nehodě! Délka brzdné dráhy u pneumatiky na hraně životnosti je dvojnásobná oproti brzdné dráze nové pneumatiky.

brzdná dráha na mokru (vrstva vody 1,5 mm)
 

brzdná dráha při silném dešti (vrstva vody 3,5 mm)
 

 

rychlost, při které vzniká akvaplanink (vrstva vody 3,5 mm)
zdroj: AutoBILD

Co jste nevěděli:
Jak včas odhalit hrozící akvaplaning?

Buďte předvídavý, dávejte pozor na jakoukoliv hlubokou vodu, kaluže, koleje vyjeté kamiony, na strouhy napříč vozovkou po prudkém dešti. Sledujte stopy vašeho automobilu ve zpětném zrcátku. Čím jsou stopy po pneumatikách zřetelnější a trvanlivější, tím lépe. Pokud se ale rychle plní vodou a ztrácejí se, je třeba zpomalit. Samotný nástup akvaplaningu se projeví rázem do volantu. To je okamžik, kdy se dostal vodní klín mezi pneumatiku a vozovku. V tom okamžiku je rozhodně nebrzděte a netočte volantem. Nejlepší je povolit tlak na pedál plynu a sešlápnout spojku, aby se kola uvolnila. Vodní klín vás okamžitě začne zpomalovat a obnoví se kontakt kol, proto musí růstat v přímém směru a nebrzděná, jinak hrozí roztočení vozidla a smyk.

 

Jak poznám dobré „mokré“ pneumatiky, které nejlépe odolají akvaplaningu?
Kvalitní dezén do deště se laicky pozná podle masivních drážek ve vzorku. Tyto drážky odvádějí vodu ze stopy k jejím krajům.

 

Zpět